Semináře a služby v košíku
-
Košík je prázdný
ale to tak nemusí být. Naplňte ho.
František
kde mravnost byla "zákon",
kde slovo byl slib,
kde žádost o pomoc došla k srdci naslouchajícího,
kde moudrost starších a zkušených měla svou váhu a respekt,
kde mládí bylo podporováno, stejně jako talent, touha po vědění i vzdělání,
kde srdečnost byla základem dobrého vztahu a přátelství,
kde osobní příklad byl nejlepší učitel a slovo "nejde" bylo mimo slovník.
Prožil jsem díky svým rodičům, prarodičům a blízkým příbuzným své dětství, mládí i dospívání v prostředí plném lásky a důvěry.
Měl jsem prostor pro tzv., klukoviny a nejednou jsem rodičům způsobil svými nápady kromě radostí i šokové situace.
Prostě jsem vyrůstal jako akční kluk té doby.
Rád jsem už od mala sportoval, tvořil a měl spoustu koníčků a zájmů.
Ze zvídavosti, někdy potřeby, či touhy něco si vyrobit, jsem rozvíjel své znalosti a zručnost.
Tím jsem se už od mládí učil přirozené syntéze teorie, která byla mnohdy v rozporu s praxí, což se ukázalo jako zásadní bohatství pro můj současný život.
Bavilo mě snad všechno, a učil jsem se a stále se učím četbou, pozorováním, či nasloucháním svým předkům a moudrých přátel..
Stále jsem se na něco ptal, a touha pochopit život v souvislostech mě vede dodnes.
Na radu rodičů, s ohledem na stavařskou tradici rodu, jsem se vyučil tesařem a tak jsem se už při škole, tedy o víkendech podílel kromě jiného i na stavbách krovů, tím jsem získal jistý náskok a už ve svých 18 letech řemeslo zvládal tak, že jsem uměl stavět krovy jako tesař sám, jen s pomocníky, samozřejmě s plnou odpovědností.
Po vojně, ze které jsem odešel o 90 dní dříve s využitím zákona o civilní službě po té, co jsem přistihl velitele útvaru při lhaní, a tím pádem ztratil v mých očích autoritu, jsem se vrátil do mateřského státního podniku, který už trhali "Supi" a já odmítal odhodit řemeslnou poctivost, čest a lidskou důstojnost.
To byl pro mě v roce 1991 důvod k odchodu z této firmy a vstoupil jsem plný víry v lepší svět do podnikání.
V podnikání jsem zažil mnoho úspěchů i neúspěchů, přátelství i zrady, na které jsem nebyl zvyklý a mohl tak ochutnat balancování na hranici krachu.
Naštěstí hnán vlastní touhou a vůlí vše zvládnout, a hledat nová řešení, jsem se zase postupně dostával do své vnitřní síly a více si zvědomil vlastní hodnotu a životní postoj.
Učil jsem se a stále učím za pochodu a investoval nemalé částky do svého vzdělání nejen v oblasti psychologie, typologie a managementu. Díky talentu a výsledkům jsem na výzvu kolegů v roce 1996 začal působit jako lektor na vnitrofiremních seminářích.
V roce 2000 jsem si díky doporučením založil vlastní vzdělávací a konzultační firmu VTK, školil komunikaci v nadnárodních i regionálních společnostech a získal tak další cenné vhledy z různých oblastí života a oborů.
Stále jsem si ale hlídal hranice etiky, mravnosti a uvědomil si, že nemohu a nechci ani za vysoký peníz podporovat svými znalostmi prostředí rozmáhajícího se dravého a bezohledného podnikání v mé rodné zemi. Svědomí mě naštěstí včas varovalo a tak jsem sundal v roce 2005 sako i kravatu a opustil svět businessu a managementu.
Po 15-ti létech jsem opět oblékl montérky, nakoupil potřebné nářadí, vybavení a začal si užívat vůni dřeva jako tesař a rychle doučil jako truhlář.
Všiml jsem si, že jistá únava zasáhla i mnoho řemeslných firem, z toho, jak denně řešili nejen existenční a finanční tlak, a já těžko hledal pružnou, a spolehlivou kooperaci s nadšeným zámečníkem, či lakýrníkem. Zvolil jsem proto cestu pro mě nejjednodušší a naučil se další řemesla. Složil jsem mezinárodně platnou svářečskou zkoušku a pracovali jako zámečník, svářeč ocelových konstrukcí, naučil se finalizovat nerezové povrchy a jako lakýrník nábytkových dílců se naučil dokonalé vysoce lesklé povrchy.
Pak přišla akce "COVIDíš" a já viděl, že se probudilo peklo. "Homo Homini Lupus" se stejně jako "Divide Et Impera" začalo viditelně šířit jako tma po západu slunce
a já cítil, že zase musím začít svítit lidem na cestu, aby se vyhnuli jámě pro ně chystané a svým vlastním plamenem srdce
v každém chtějícím zažehnout, nebo pomoct rozdmýchat jeho vlastní vnitřní světlo a by i on mohl svítit dalším lidem na cestu.
V čem tedy spočívá mé štěstí?
Tam kde někteří vidí problémy a překážky, já vidím a cítím příležitost a impuls hledat nové možnosti!!
Celý život něco tvořím,
zařizuju,
buduju,
opravuju
příkladem inspiruju,
učím,
radím,
stmeluju,
seznamuju,
zkrátka pomáhám lidem žít hezčí životy a vidět svou skutečnou osobní hodnotu.
kde se cítím dobře?
kde jsou lidé upřímní,
kde jsou lidé šťastní,
když jsou sami-sebou.
A to můžeš být i ty, zavolej, napiš.