Ocitl jsem se i ve světě obchodu, managementu a vzdělávání. Dnes už vím proč.

Prodej Dřevoobráběcích strojů, to mě hodně bavilo


Ale úplně první zkušenosti začali hned po vojně, když jsem opustil na čas řemeslo, viz. stránka  františek

A máme tady další františkův paradox. 

Ještě na vojně, tedy v osmnácti letech jsem nechápal když mi můj tehdejší kamárád ve zbrani, taky řidič T-813  Petr,  vyprávěl o tom jak on, jako vexlák, nakupuje a prodává v podstatě cokoliv.

Já tehdy obchodně chápal tak leda stánek se zmrzlinou a nebo pikadorem. Říkal jsem mu, že to bych nikdy nedokázal.  

Hahaha!!!  NIKDY NEŘÍKEJ NIKDY a po pár letech jsem to byl já, kdo začal na základě svých několikaletých zkušeností učit další obchodníky.


To, co mě tenkrát na Petrovi hodně zaujalo, když jsme šli a nebo zdrhli na vycházku, jak uměl s lehkostí žít. To jsme měli stejný, ....... ale o tom více jinde. 



Náhody neexistují !!! 


Psal se rok 1995 a přišla možnost zúročit dosavadní řemeslně výrobní znalosti a komunikační talent.

Jak? 

Vidím to jako dnes. Po pár letech obchodních začátků, stánky, obchodní cestující, tehdy ještě žádaný podomní prodej,  jsem zase truhlařil a žil tzv. normální život.

Mamka pročítala tehdejší Jihočeskou pravdu a upozornila mě na inzerát, že soukromá firma vyrábějící dřevoobráběcí stroje hledá obchodního zástupce. 

Věděla že mám "hubu prořízlou", tak jsem si domluvil schůzku, dojel do Hrejkovic u Milevska a s klukama jsme si padli do oka.

Dohodli jsme podmínky spolupráce a začal jsem plnit sny Truhlářum, firmě i sobě. 


Tato etapa života byla velmi spontánní. 

Rád cestuju, 

Rád poznávám nové lidi,

Rád se dívám jak se co dělá 

Rád hledám nová řešení

Rád si povídám 

a hlavně rád se učím nové věci.


Mělo to veliký progres, já znal snad všechny truhláře v Jižních Čechách a některé i mnohem dále. Obraty se zvětšovali, moje provize taky a náhle přišla změna.

Změna podmínek, odůvodněná tím, že vydělávám víc než oni, majitelé a že mi sníží provize.


Jojo, tušíš správně. 

Když znáš svou cenu, tím myslím hodnotu dovedností, talentu, energie se kterou věci děláš, je smlouvání a doprošování mimo tvůj rejstřík slov.

Dal jsem tedy kontrolní otázku, kluci trvali na svém, tak jsem poděkoval za zkušenost a odešel vstříc novým dobrodružstvím.


Pravda je, že to byly krásný dva roky ale když víš, že všechno ve vesmíru je v pohybu, tak proč zůstávat tam na místě.

A moje oblíbená věta na rozloučenou?

Nevážíš si mě, odcházím. 

...... a že už jsem ji řekl mockrát a vždy se to vyplatilo !!!!


Každopádně to bylo období, které mě hodně bavilo a postupně sem budu dopisovat na co si vzpomenu i nějakou fotku, když najdu ještě přidám.


Ptáš se v čem je tajemství úspěchu obchodu, nebo jiné činnosti? 

Dělat věci Srdcem, pro radost svou i ostatních. Prostě žít a konat v pravdě. To je celé tajemství radostného života. 


A proč o tom píšu? Proč sem dávám fotky? Dávám ti možnost nahlédnout do mého životního příběhu a třeba tě i inspirovat.

Poslední léta cítím, jak se všechny tyto zkušenosti báječně hodí, jak mohu talent učit, používat mimo obchodní sféru, pro dobro lidí, pro dobro společnosti.